Zpět 2 fotografie
Příroda architektuře sluší (foto: Petr Jehlík)

Příroda architektuře sluší

Z diskusního setkání „Architektura a krajina ve městě“, které se uskutečnilo dne 25. 2. 2020 v CAMP v Praze, vyplynulo, že modrozelená infrastruktura zůstává pro investory, ale i projektanty relativně novým, byť stále aktuálnějším tématem. Vhodně navržená opatření napomáhají výstavbě udržitelné architektury i adaptabilitě na klimatické změny v urbanizované krajině.

Publikováno: 04.03.2020
Rubrika:

Ještě donedávna byla architektura často vnímána odděleně od krajiny. Protože ale dochází k prolínání těchto částí prostředí, je třeba hledat cesty k jejich harmonickému soužití. Díky němu se mohou například realizovat opatření vedoucí k adaptabilitě na klimatické změny i k udržitelnosti staveb. Předmětem bouřlivých diskusí je aktuálně především návrat přirozeného vodního režimu do urbanizovaného prostředí.

Podle názoru Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR), ale není nutné vnímat klimatické změny pouze jako hrozbu: „Každá hrozba zároveň generuje příležitost. Spíše než omezování a nastavování mantinelů předpisy považuji za důležité provádět osvětu veřejnosti a motivovat architekty k navrhování a realizování vhodných opatření“. Tématem není jen zachycování dešťové vody, ale její udržení v krajině, přizpůsobení se novému rozložení srážek v roce. Ve své přednášce proto na příkladech představil význam a přínos „modrozelených opatření“ v urbanizovaných územích – náměstí v Moravském Písku se zasakovacími prvky, zasakovací průlehy v Bruntále, zachytávání dešťové vody v základní škole v Praze 4 atd. Mezi příklady kvalitních udržitelných staveb (které kladou důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie, efektivně nakládají s odpady, využívají srážkovou vodu a recyklují vodu šedou) upozornil na pražský bytový komplex Luka Living, dům s mokřadní střechou na Letné, Otevřenou zahradu v Brně, pasivní základní školu v Psárech atd. „SFŽP ČR již podpořilo stovky projektů modrozelené infrastruktury a adaptace na klimatické změny. Realizováno bylo díky národním či evropským dotacím více než 100 000 nových ekologických kotlů, 6 500 nádrží na dešťovou vodu, tisíce zelených či vodních prvků a mnoho dalších projektů“, shrnul svou přednášku Petr Valdman.

Pilotní projekt adaptace na klimatické změny podporovaný městem vzniká v pražském Hloubětíně. Na původním brownfieldu zde vyrůstají nové rezidenční čtvrti SUOMI a LAPPI, jejichž benefitem bude rekultivovaný meandr říčky Rokytky se zeleným pásem v bezprostřední blízkosti bytových domů. Rezidenční areál navazuje na zeleň v okolí koryta řeky a protahuje ji až do náměstí ve středu zastavovaného území. Každý bytový dům má navíc svou soukromou zeleň. V tomto projektu se podařilo zvýšit biodiverzitu krajiny a regulovat průtok dešťové vody, zvětšit rozsah vodního toku a kultivovat centrální zasakovací prostor – pomocí průlehů, koryt, vsakovacích luk, retenčních nádrží atd. „ Při řešení v areálu Suomi Hloubětín využil developer YIT Stavo zkušeností, které získal při testování svého dokončeného rezidenční areálu Koivu Zličín v Praze 5, kde je realizován komplexní systém odvodu dešťových vod“, vysvětlil při své prezentaci projektu Petr Altmann, Area Project Manager z YIT Stavo.

Jaromír Hainc, ředitel Sekce detailu města na IPR Praha, v kontextu plánovaných revitalizací v metropoli upozornil na náročnost dosažení koncensu mezi požadavky 57 pražských městských částí, 22 stavebních úřadů, 435 obcí přilehlých k Praze a IPR Praha. Představil ve svém vystoupení mimo jiné konkrétní pozitivní příklady z metropole, např. pilotní projekt revitalizace pražských sídlišť – vnitrobloku Vybíralova a také koncepci Císařského ostrova, kde vzniká protipovodňová ochrana i kultivace celého nábřeží. Připomenul také studii tzv. Hradebního korza v centru Prahy, u něhož je prověřována výsadba různých typů stromů a jejich vliv na proudění vzduchu ulicemi.

V panelové diskusi, která následovala po úvodních přednáškách, vystoupili krajinářská architektka Markéta Veličková, dále Antonín Lupíšek, vedoucí oddělení Architektury a životního prostředí na ČVUT UCEEB, architekt Pavel Buryška z ateliéru XTOPIX a architekt Petr Jehlík ze společnosti Fiala + Nemec. Přítomní se shodli, že téma modrozelených opatření se všichni teprve učí. „Ještě před 10 lety o něm nikdo nemluvil“, říká Markéta Veličková, kterou doplnil Petr Jehlík: „Když jsme v roce 2012 začali navrhovat palác Drn na Národní třídě, byly diskuse o zelené fasádě v památkové rezervaci náročné. Příroda ale proměňuje tváře domů, dobře se s architekturou doplňuje a vždy jí bude slušet“. Antonín Lupíšek z vlastní zkušenosti ví, že: „Na UCEEB se stále častěji obracejí developeři, kteří si začínají uvědomovat výhody vegetace na fasádách i střechách pro ochlazování budov, stejně jako přínosy správného hospodaření s vodou pro město.“

Přítomní architekti a krajinářští architekti jsou přesvědčeni, že je při návrhu řešení veřejného prostoru nutné spolupracovat se specialisty, především se šikovnými dopravními inženýry i vodohospodáři, a zároveň musí zadavatel včas nechat zpracovat také management údržby zelenomodrých opatření. „Stromy jsou nejlepší klimatizace“, říká Markéta Veličková. „Ale jsou zároveň stavbou, která potřebuje reagovat na stávající infrastrukturu města. Vysazování alejí a stromořadí ve městech může být někdy kvůli podzemním vedením či archeologickým vykopávkám velmi komplikované“, dodává. Stejně tak může být problém umisťování retenčních nádrží pod terén.

Pavel Buryška upozornil, že by měly existovat dotační tituly, které by podporovaly komplexní řešení území – tedy části nad povrchem i pod terénem. Podle sdělení Petra Valdmana se s takovými programy počítá a jsou již v přípravě. Moderátora akce Jiřího Jaroše zajímalo, zda lze měřit efektivitu zelených opatření na budovách. Ing. Lupíšek oznámil, že UCEEB monitoruje a zkoumá 30 typů různých zelených střech, včetně dopadů v případě jejich nedostatečné či nesprávné údržby. Ostatně na údržbu veřejného prostoru upozornil i Petr Altmann. Posteskl si, že přestože developeři zainvestují realizaci modrozeleného opatření, městská část si tento veřejný prostor nemá odvahu převzít, jelikož nemá finanční prostředky na jeho údržbu.

Součástí akce organizované ABF, a. s., bylo rovněž zahájení 12. ročníku soutěže pro mladé a začínající architekty do 33 let YOUNG ARCHITECT AWARD 2020, jejímž tématem je právě Architektura a krajina ve městě. Výsledky soutěže budou slavnostně zveřejněny dne 8. září 2020 – více viz www.yaa.cz

  • Organizátor: ABF, a. s.
  • Generální partner: CEMEX Czech Republic
  • Hlavní partner: YIT Stavo s.r.o.
  • Hlavní odborný partner: Státní fond životního prostředí ČR
  • Za finanční podpory: Hl. m. Prahy
  • Partneři: IPR Praha, Národní technické muzeum, Nadace „Nadání J., M. a Z. Hlávkových“, FOR ARCH, Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR, SPYRON, PVA EXPO PRAHA
  • Záštita: MK, MMR, MŠMT, MŽP, SMO ČR, Hl. m. Praha, ČKA, HK ČR, Liberec, Brno
  • Partnerské školy: ČVUT v Praze, FUA TU v Liberci, FA VUT v Brně, FAST VUT v Brně, FAST VŠB-TU Ostrava, ZF Mendelova univerzita v Brně, ARCHIP, ČZU v Praze, FA STU v Bratislave
  • Hlavní mediální partneři: ARCHITECT+, Moderní obec, Earch.cz, archiweb.cz
  • Mediální partneři: INTRO, ERA21, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, Stavba, TV Architect, archSPACE, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, Dřevo&stavby, Inspirati, Sky paper, stavbaweb