Zpět 2 fotografie

Jak nejlépe zadávat veřejné zakázky na šetrné budovy?

Česká rada pro šetrné budovy radí municipalitám v souvislosti s novelou zákona o veřejných zakázkách. Série celodenních seminářů pro municipality vyvrcholí ve čtvrtek 10. listopadu v Praze v budově Senátu (Valdštejnské náměstí 17/4). Vstup na seminář je zdarma s nutností registrace předem na webových stránkách Rady (www.czgbc.org).

Publikováno: 07.11.2016
Rubrika:
Autor: (red)

1. října 2016 vstoupila v platnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta se týká i zadávání zakázek na stavby v nejširším slova smyslu – od komplexních i dílčích renovací až po novostavby. Legislativa EU v rámci směrnice EPBD II zavazuje Českou republiku k energeticky šetrné výstavbě: od roku 2020 se musí všechny budovy stavět s téměř nulovou spotřebou energie. Pro všechny veřejné budovy to platí již od roku 2018. Zadavatelé z řad municipalit, kteří mají obvykle s výstavbou šetrných budov málo zkušeností, mohou mít proto právem obavy, jak vypsat veřejnou zakázku, aby budova byla nejen kvalitní, ale splňovala i požadavky na energetickou úspornost. Česká rada pro šetrné budovy proto připravila podzimní sérii seminářů, kde všem zájemcům erudovaně a přístupnou formou ukazuje způsoby a možnosti, jak nejlépe veřejné zakázky na stavby zadávat, a probírá s nimi také jejich každodenní komplikace a obavy při vypisování tendrů v této oblasti. Totéž se týká i služeb, souvisejících s přípravou projektů a provozováním budov.

„Semináře, které začaly v září v Brně a pokračovaly v říjnu v Ostravě, vyvrcholí 10. listopadu v Senátu v Praze. Jejich účastníkům na nich poskytujeme mimo jiné informace o možnostech financování formou dotačních programů a energetických služeb, stejně jako příklady již úspěšně realizovaných projektů,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka Rady. Všechny tři semináře se konají v rámci grantového projektu Rady Build Upon.

Praha má pro energeticky šetrnou výstavbu největší potenciál z celé ČR
Hlavní město svou plochou již realizovaných certifikovaných zelených budov v m2 jednoznačně vévodí celé České republice: jeho podíl dosahuje 63 %. Zájemcům především z řad pražských městských částí i příspěvkových organizací poskytne Rada na semináři dostatek informací k tomu, aby byli schopni s maximální kompetencí vypisovat veřejné zakázky na veřejné stavby. Akce tohoto typu tak mohou přispět k tomu, aby se Česká republika přiblížila stejnému standardu výstavby udržitelných budov, jaký je běžný ve vyspělých státech západní Evropy. Mezi přednášejícími a panelisty pražského semináře budou vedle České rady pro šetrné budovy mimo jiné také zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí i Ministerstva průmyslu a obchodu. Své k tématu řeknou rovněž architekti a odborní konzultanti, o své praktické zkušenosti veřejného zadavatele při zajišťování kvalitních projektů se podělí zástupce města Litoměřice. Seminář vyvrcholí společenskou částí, kde bude příležitost pro neformální networking.

Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy

Speciální příručka pro zadavatele veřejných zakázek na stavby
Na pražském semináři bude k dispozici nová příručka, kterou Česká rada pro šetrné budovy ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj připravila pro zadavatele veřejných zakázek na stavby. Ta může být velmi užitečná pro zástupce místních samospráv, pracovníky investičních, právních a stavebních odborů i zástupce příspěvkových organizací. „Příručka obsahuje detailní postupy procesu zadávání zakázek, které odpovídají jak požadavkům na kvalitu budovy, tak i nárokům na optimální provoz, trvanlivost a udržitelnost. Odpovídá i na častou otázku zadavatelů veřejných zakázek, proč nebývá vždy výhodné soutěžit pouze na nejnižší cenu – a jak zároveň dostát povinnosti veřejných zadavatelů, aby veřejné prostředky byly co nejhospodárněji využity,“ dodává Petr Zahradník, projektový manažer Rady.

Investice do zvýšení energetického standardu budov jako nástroj k růstu HDP
Brzká povinnost stavět pouze energeticky úsporné stavby je jen jedna strana mince. Ta druhá je, že energetické úspory v budovách se státu mnohonásobně vyplatí, ať už jde o novostavby, či rekonstruované budovy. Velmi známá už je například studie ekonoma Miroslava Zámečníka, která došla k závěru, že investice do zvýšení energetického standardu budov jsou vzhledem k velkému podílu stavebních prací s vysokým multiplikátorem nejvhodnějším nástrojem k růstu HDP. Každá koruna státní podpory vložená do energetických úspor vydělá 2,13 – 3,59 korun. Svůj smysl proto mají různé podpůrné operační programy jako například Nová zelená úsporám či připravovaná Modrá úsporám.