Zpět

Projekty na úrovni studie jsou obvyklou praxí i v oboru čistých prostor

Nedostatečné zpracování projektové dokumentace je ve stavebnictví rozšířeným nešvarem, který může mít za následek významné vícenáklady a problémy jak ve fázi výstavby, tak i během samotného užívání budovy. Týká se to i oblastí, jako jsou čisté prostory, u nichž by mělo být vše promyšlené a vyřešené do nejmenších detailů tak, aby byly vytvořeny požadované podmínky a prostory tak mohly sloužit svým specifickým účelům. Neodbornost projektantů, nedostatek času a finančních prostředků či špatně definované normy a předpisy však bohužel způsobují to, že i v oboru čistých prostor připomíná projektová dokumentace mnohdy spíše studie než řádné realizační projekty.

Publikováno: 27.11.2015
Rubrika:
Autor: (red)

Jednou z příčin nedostatečně zpracovaných projektů je snaha investorů co nejvíce ušetřit. Týká se to zejména výběrových řízení u zakázek financovaných z veřejného rozpočtu, kde bývá nepsaným pravidlem, že vítězí ta nejnižší cena a nikoliv nejlépe zpracované řešení. „Investoři si bohužel neuvědomují, že náklady, které budou muset vynaložit, pokud se budou dodavatelé řídit levnými a nedostatečně zpracovanými projekty, mohou několikanásobně převýšit částku, kterou na projektové dokumentaci ušetří,“ uvádí pan Petr Píša, ředitel společnosti Frigomont, která se zabývá výstavbou investičních celků a výrobou komponentů pro čisté prostory včetně dveří pro čisté prostory a dveří s požární odolností. „Zpracování projektové dokumentace často zadají osobě, která nemá dostatečné odborné znalosti, nebo projektantovi, který je sice zdatný po odborné stránce, ale nízká cena jej vůbec nemotivuje k tomu, aby navrhnul optimální řešení. Výsledkem jsou ekonomicky neefektivní řešení nebo projekty, které se nezabývají některými důležitými detaily, což se může projevit problémy ve fázi výstavby i během samotného provozu. Náprava těchto problémů pak s sebou přináší značné vícenáklady,“ říká Petr Píša.   

V oboru čistých prostor se často jedná například o špatně navržený systém vestavby čistých prostor a jejich opláštění či spatně zajištěné proudění čistého vzduchu. Taková chybná řešení objekt hermeticky uzavřou, což znemožní odvětrávání a může zapříčinit kondenzace jak v samotných čistých prostorech, tak v okolních místnostech. Následkem toho mohou vznikat plísně, a budova jako celek tak degraduje. „Klíčové pro správné fungování čistých prostor ale mohou být i zdánlivě bezvýznamné detaily. Může se stát, že projektant navrhne prostor, ve kterém bude dokonale sterilní prostředí, ale nebude vyřešen způsob, jak vyměnit zářivku nebo filtr ve vzduchotechnice. To může například způsobit nežádoucí kontaminaci prostředí při pravidelné údržbě,“ upozorňuje Petr Píša.

Svůj díl viny na stávající situaci nese také špatně nastavená legislativa. Pokud se například zjistí, že stavba byla postavena podle projektové dokumentace, která nesplňuje platné normy, odpovědnost za reklamace nenese projektant, ale stavební firma, která projekt realizovala. „Dříve bylo například možné podat námitku a stížnost proti vadnému projektu. Pokud si poté investor písemně vyžádal pokračování stavebních prací, dodavatel se své odpovědnosti zbavil. Dnešní legislativa však dodavateli pouze umožňuje odstoupit od smlouvy, což nemusí být vždy jednoduché,“ uvádí Petr Píša.

Avšak ani to, že se projektant řídí normami a předpisy, nemusí znamenat, že bude projekt zpracován na takové úrovni, aby stavba byla funkční a splňovala veškeré ekonomické a energetické požadavky. „Některé ze současných norem, se za více než 20 let příliš nezměnily nebo prošly jen drobnými úpravami. Často jsou neúplné a některé problémy neřeší vůbec. Například zatímco pro čisté prostory určené pro výrobu léčiv jsou jednoznačně dané požadavky na kvalitu prostředí, pro čisté prostory ve zdravotnictví nejsou takové požadavky zatím nikde stanoveny. Jedná se například o vyhlášku č. 49/1993, která stanovuje technické požadavky na vybavení zdravotních zařízení, ale čisté prostory vůbec neřeší,“ vysvětluje Petr Píša a doplňuje: „Projektant, který není za svoji práci dobře zaplacen, vytvoří projektovou dokumentaci tak, aby splňovala platné normy, ale dále už nemá snahu a zájem o nalezení funkčního řešení.“

Aby došlo ke změně stávající situace, je třeba provést změny v legislativě a iniciovat úpravy špatně definovaných norem i způsobu, jakým probíhají výběrová řízení pro státní zakázky. „Je také třeba postupně posilovat pozici projektanta a to nejen z hlediska finančního ohodnocení, ale také z hlediska jeho odpovědnosti,“ uvádí Petr Píša a dodává: „Přestože se jedná o pomalý a složitý proces, ve věci se angažuje čím dál tím více odborníků a ke změnám postupně dochází, díky čemuž je výhled do budoucna poměrně optimistický.“