Zpět 1 fotografie

Pasivní domy musí umět!

Bydlet úsporně, nevyhazovat zbytečně velké peníze za energie, a přitom mít úplně normální dům. Tak to se vám povede jedině v pasivní stavbě. Dejte si ovšem pozor na to, aby váš nový dům byl opravdu pasivní! Ne každá firma jej totiž dokáže postavit.
 

Publikováno: 29.07.2011
Rubrika:
Autor: (red)

Už se vám stalo, že jste přišli na firmu inzerující stavbu pasivních domů a zjistili, že to byl pouze reklamní tah a oni vám nabízí standardní domy? Bohužel v Čechách jev dosti častý. Ono totiž postavit pasivní dům se opravdu musí umět! A jak jednoduše a laicky poznat správný pasivní dům? Prý podle údaje o spotřebě na energetickém štítku… Ale je to skutečně pravda? „Bohužel energetickým štítkem jsou mnohdy označeny budovy, které pasivní kritéria nesplňují. Pro energetický štítek totiž výpočet hodnoty o spotřebě nepodléhá české normě TNI 730329, která je určena právě pro obytné budovy s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění a navíc spotřeba není to jediné, co dělá pasivní dům opravdu pasivním,“ uvádí Ing. Stiva Jokeš, generální ředitel firmy BAHAL ČR a.s., která je českým výrobcem skutečných pasivních domů. Česká legislativa pro pasivní domy zmiňuje sedm kritérií. Ty určují požadavky na vyváženou izolaci konstrukce, přívod čerstvého vzduchu do všech místností i větrání se získáváním tepla z odvětrávaného vzduchu. Mezi tuto sedmičku patří maximální teplota interiéru bez využití chlazení domu, roční potřeba energie pro vytápění včetně přepočítání na spálené uhlí a také neprodyšnost obálky domu. „Poslední jmenovaný požadavek si může laik lehce ověřit kontrolou, že jeho dům dodávající firma prověřila zkouškou tzv. blower door testu, což jednoduše řečeno je nafouknutí celého domu. Při tomto testu se dům „nafoukne“ na požadovaný tlak a měření ukáže, kolik vzduchu za hodinu z něho unikne. Hodnota může dosahovat nanejvýš 40 % z celkového objemu vzduchu v domě, jinak se v žádném případě nejedná o pasivní dům,“ popisuje jednu z typických zkoušek pasivity domu Ing. Jokeš. Dalším dobrým tipem, jak se dopátrat kvalitní nejen pasivní stavby, je zajištění tzv. difúzní otevřenosti konstrukcí. Každá stavba by totiž měla „dýchat“ celým svým povrchem, aby si poradila s přirozenou vlhkostí ve stěnách, interiéru a exteriéru. To dokážou v kombinaci s kvalitní izolací jen některé difúzně otevřené materiály. Pokud tedy skladbu stěny tvoří například polystyren, OSB deska nebo igelitová fólie, buďte v pozoru. „Takové materiály drží vlhkost uvnitř stěn domu a způsobují nemalé potíže, zejména v podobě plísní. Ideální je například kamenná vlna pro zateplení, parobrzdná membrána,“ doplňuje Ing. Jokeš.

Při volbě svého domu myslete také na to, že skutečné pasivní domy s sebou rozhodně nenesou extrémně vysoké pořizovací náklady. Typizovaná řešení jsou dnes cenově téměř srovnatelná s běžnou výstavbou a v budoucnu budou mít hlavní slovo. Již v loňském roce totiž Evropská unie schválila směrnici 20:20:20, podle které by měly členské státy do roku 2020 zavést soukromou výstavbu minimálně v pasivním standardu.