Zpět 1 fotografie

Co se děje pod vodou? Rozmanitý život ve Vašem zahradním jezírku

Napadlo Vás někdy, co se odehrává pod hladinou vašeho zahradního jezírka? Jistě, někdy tam plavou rybičky, jinde můžeme spatřit podvodní rostlinstvo či další drobné živočichy. Co ale umožňuje těmto organismům žít v čistém a kvalitním prostředí? Rovnováha. Ta je ve vodním světě jedním z nejdůležitějších předpokladů pro život. Aby zde správně fungoval, musí mít prostředí dostatek živin, ale současně poskytovat svým obyvatelům dostatek kyslíku a čistotu vody.

Publikováno: 29.07.2011
Rubrika:
Autor: (red)

Pan Ing. Antonín Rehák, specialista na údržbu kvalitní vody v zahradních jezírkách, sledoval parametry vody v jednotlivých ročních obdobích, které se vlivem teploty a dalších faktorů mění, což ovlivňuje i podmínky pro život organismů v nádrži. Poté sledoval vlastnosti vody při použití provzdušňovacího zařízení Aquaozon a zjistil, že přívod kyslíku je pro udržení kvality vody klíčový.

Co se děje na jaře
Slunce rozpouštějící led na hladině jezírka prohřeje vodu na takřka konstantní teplotu. Živiny, které se nacházejí pod hladinou, jsou však větrem rozvířeny po celém objemu vody a vyneseny k hladině. Naopak, pokud je v jezírku spuštěno provzdušňovací zařízení, kyslík se rozpouští do vody, je roznášen cirkulací a plyny či toxické prvky jsou usazeny v sedimentu. „Dostatek kyslíku tedy nedovolí, aby se u dna nádrže uvolňovaly anaerobními procesy toxiny,“ shrnuje proces okysličení Ing. Rehák.

Kritické léto
Léto je pro udržení kvality vody snad nejobtížnějším obdobím. Avšak právě v létě si vody v zahradě chceme užít nejvíce, a tak se vyplatí být připraven. Jak slunce prohřívá hladinu více a více, vytváří se v jezírku jakási „patra“ – teplá voda vytváří vrstvu plovoucí na té chladnější. Vítr tak není schopen efektivně mísit vodu a tím se vytváří podmínky pro růst řas. „Vrstva řas na hladině pak brání slunečnímu svitu, aby se dostal i do hlubších vrstev, a proto znemožňuje růst rostlinám u dna. Šanci mají jen rostliny u břehů,“ upozorňuje. Tímto stylem se rovněž rapidně zhoršuje kvalita vody a dochází k charakteristickému zápachu, což patrně není tím pravým letním osvěžením.
Pokud ale provzdušňujeme i v létě, kyslík stále vodu mísí a teplotní vrstvy se tedy nevytvářejí. Malé množství živin tím pádem omezuje růst řas. Díky tomu je naopak umožněno růst rostlinám na dně jezírka, protože mají dostatek světla ze slunce.

Podzimní zklidnění
Protože se na podzim voda ochlazuje, stává se rovnoměrnou po celém svém objemu. Dochází k odumírání řas na hladině a jejich klesání ke dnu, kde spotřebovávají důležitý kyslík, ovšem současně je větru umožněno vodu promíchat a prokysličit. Její kvalita se tedy dočasně zlepšuje. S provzdušňovacím zařízením je pak tento proces intenzivnější.

Zima vodu kazí
Přes obecnou představu, že studená voda se nekazí, v zimě dochází k poklesu její kvality. Jak hladina jezírka zamrzá a vytváří neprostupnou bariéru, do vody se dostává jen nepatrné množství kyslíku. U hladiny je tedy kvalita vody ještě dobrá, ale rozklad odumřelých organismů rychle spotřebuje zbývající kyslík a voda se začne opět zhoršovat. Zkažená voda stoupá vzhůru a chemické prvky (zejména dusík a fosfor) se přemisťují ze sedimentu do vody, kde vzniká sirovodík se svým charakteristickým zápachem. Provzdušňovací zařízení Aquaozon je schopno kyslík neustále doplňovat prostřednictvím provzdušňovacího zařízení a dodávat ho do celého objemu vodní nádrže. Veškeré aktivity tedy probíhají za přítomnosti kyslíku, který zajišťuje dobrou kvalitu vody.

Přirozené pochody v různých ročních obdobích způsobují ve vodních nádržích proměnlivou kvalitu vody, která ovlivňuje rovněž povahu a kvalitu života vodních organismů, které zde cíleně pěstujeme. „Používáním provzdušňovacích zařízení můžeme dosáhnout stálé kvality vody v jezírku, její čistoty a dostatku kyslíku v celém vodním sloupci“ dodává. „Několikrát do roka pak doporučuji použít ozón, který je možné na provzdušňovací zařízení napojit a který má rovněž schopnost vodu účinně dezinfikovat a likvidovat nežádoucí sedimenty, aniž by poškodil vodní organismy,“ doporučuje na závěr Ing. Rehák.