Zpět 4 fotografie

Fotovoltaické panely a sníh

Vybavit svůj rodinný dům či chalupu fotovoltaickými panely a efektivně tak využívat sluneční energii, o tom přemýšlí stále více lidí. Se vzrůstajícím zájmem o tuto oblast se množí i otázky ohledně provozu takové soukromé solární elektrárny. Mezi nejčastější dotazy patří i problematika sněhové pokrývky. Vadí solárním panelům sníh? Jakým způsobem je sněhu zbavit? Nemůže je sníh poškodit? To jsou otázky, na které není lehké najít odpovědi ani na internetu.

Publikováno: 29.07.2010
Rubrika:
Autor: (red)

Jak se chovají panely pod sněhem?
Se sněhem je nutné v našich zeměpisných šířkách počítat. Pokud se rozhodneme umístit si na střechu fotovoltaické moduly, očekáváme od nich výnosy po celý rok, nejen v letních měsících. Základním faktem ovšem je, že v případě úplného zakrytí fotovoltaických panelů sněhem klesá jejich výkon na nulu. Pokud by tedy byly panely pod sněhem dlouhodobě, ztrácí na střeše svůj smysl.

Ze zkušeností však vyplývá, že k takové situaci dochází zcela minimálně. „Fotovoltaické moduly mají velice hladký povrch. Při umístění na šikmou střechu po nich sníh sklouzne a obnaží alespoň horní část modulu. Když vysvitne slunce, tak poměrně rychle sjede i zbytek sněhu,“ říká odborník na fotovoltaiku Filip Malán ze společnosti Soleg. Fotovoltaické moduly se totiž při slunečním záření mírně zahřívají a i při zatažené obloze bývá jejich teplota vyšší než venkovní teplota. Sníh se tak na hladké ploše většinou neudrží. K poškození kvalitních panelů sjíždějícím sněhem nedochází.

Ometat či neometat?
Otázkou zůstává, zda panely tedy sněhu zbavovat, či počkat, až sníh roztaje či sjede. „Pokud tu možnost máme, je dobré sníh z panelů ometat, ale není to většinou nezbytné, k velkým ztrátám zde nedochází, neboť sníh brzy sjede sám. Jiná situace je samozřejmě v místech větších sněhových srážek, například v horských oblastech,“ říká Filip Malán. V horských oblastech ČR totiž může sněhová pokrývka dosáhnout až několika metrů a čas od času může být očištění panelů na místě.

Výběr fotovoltaických panelů do horských oblastí
Pokud uvažujeme o pořízení fotovoltaických modulů do horských oblastí, je třeba brát ohled i na odolnost prosti sněhu a větru u jednotlivých panelů. „Zvlášť v místech náročnějších klimatických podmínek je důležitá kvalita panelu. Doporučuji vyhnout se laciným asijským produktům a vybírat z renomovaných značek, jako je skandinávský REC Solar, německé značky Solarworld, Sovello a podobně,“ komentuje Filip Malán ze Solegu. Značka Sovello například v červenci tohoto roku zvýšila pro sérii modulů SV-X oficiální maximální specifikace zátěže sněhu a větru na 5,4kN/m2. To je při váze modulu pouhých 18,6kg naprosto špičkovou hodnotou.

Bezpečnost
Z hlediska bezpečnosti je třeba brát v úvahu, že po hladké ploše modulů může snadno sjet větší množství sněhu a svým pádem ze střechy způsobit škodu. Skluz sněhu z fotovoltaických panelů je prudší, než z hrubšího povrchu střechy, ale díky menšímu tření k němu dochází častěji. „V oblastech s větším množstvím sněhových srážek není od věci umístit pod panely protisněhové zábrany. Pro usnadnění pohybu po střeše a přístupu k panelům, například při ometání sněhu, doporučuji instalovat na střechu i lávky či žebříky,“ doporučuje Štěpán Lášek, odborník na bezpečnost střech ze společnosti Lindab.

Klimatické podmínky v ČR

Ukázkové srovnání klimatického zatížení střechy sněhem:
Zdroj:
ČHMÚ
Odbor klimatologie
Maximální denní sněhové srážky Úhrn srážek
za zimu
Maximální sněhová pokrývka Průměrná teplota vzduchu-leden Nejvyšší denní teplota v zimě Maximální rychlost větru Váha sněhu na m3
Extrémy
České hory
108 cm Kolem
400 cm
491 cm -4,0
až -8,0°C
14-18°C 40-60 m/s
horské hřebeny
Dle typu, stáří a vlhkosti sněhu
300 – 917 kg
Nížiny
Praha
cca 30 cm 60-85 cm 75 cm -0,5
až -2,4°C
19°C 25-35 m/s
otevřené polohy