Zpět 5 fotografií

Když kvalitní základ drží vítěze

Vítěz 16. ročníku soutěžní přehlídky Grand Prix architektů za rok 2009 je mezi odbornou veřejností znám. Ocenění nejvyšší získala rekonstrukce pobočky České spořitelny v Rytířské ulici v Praze z dílny architekty Gabriely Kaprálové. Málokdo však možná ví, že nebýt technologicky velmi náročného řešení sanace vlhkého zdiva v suterénu, triumf by se dostavit nemusel.

Publikováno: 29.07.2009
Rubrika: ,
Autor: (red)

Návrh sanace v počáteční fázi projektu prováděl Ing. Miroslav Havel z Expertní a znalecké kanceláře Sanace staveb. Subdodavatelem pro tuto oblast byla na základě výběrového řízení a velmi dobrých zkušeností vybrána firma RealSan, a.s., jejíž sanační materiály jsou léty prověřené a plně vyhovují vysokým nárokům kladeným na rekonstrukce historických budov pod urovní terénu. Uveďme například realizace sanačních prací v objektech Slovanský dům Praha, zámek v Jablonném v Podještědí, zábavní centrum Babylon v Liberci, památkově chráněné Arcidiecézní muzeum v Olomouci nebo Český Rozhlas v Hradci Králové.

Vraťme se k našemu titulku, který zdůrazňuje kvalitu od základu. V případě této rekonstrukce je víc než na místě. Při předprojektové přípravě se totiž zjistilo, že obvodové zdivo suterénu je převážně tvořeno opukovými kvádry, jejichž celková tloušťka dosahovala až 150 cm. Opuka je sediment utvořený z velice jemných částic, který může vlivem vlhkosti zcela měnit své fyzikálně mechanické vlastnosti. Měření provedl Ing. Balík, CSc., který zjistil alarmující hodnoty. Vlhkost zdiva až 15 % a několikanásobné překročení přípustné meze pro výskyt chloridů a dusičnanů.

Ing. Havel v technické zprávě pro srovnání uvádí: „Pevnost opuky se při hmotnostní vlhkosti 10,5 % snižuje na 60 % původní pevnosti. Pevnost plných cihel se snižuje při hmotnostní vlhkosti 10 -15 % na 50 % původní hodnoty.“

Všechny tyto podněty vedly navrhovatele řešení ke komplexní sanaci opukového zdiva formou odstranění nejen důsledků vlhkosti, ale také jejích příčin dle ČSN 730610 Sanace vlhkého zdiva a směrnice WTA 4-6-98 Dodatečná hydroizolace stavebních konstrukcí ve styku se zeminou.

V praxi toto řešení představovalo použití mechanické metody formou celoplošné nízkotlaké chemické injektáže (injektážní krémy firmy Remmers). Před oklepáním poničených omítek se do zdiva vyvrtal rastr otvorů 200 x 200 mm, a to do hloubky 300 mm.

Poté přišly dolů omítky, pečlivě se očistilo opukové zdivo a otvory se vyfoukaly stlačeným vzduchem. Zdivo takto připravené se následně napustilo prostředkem na zpevnění zvětralého kamene (Funcosil Steinfestiger 100 od Remmers). Až teprve poté se provedlo plošné vyplnění vyvrtaných otvorů injektážním krémem (Aida, Injektionscreme) při spotřebě až 3 litry na metr čtvereční. „Plnění otvorů však nelze provádět před konzervací zdiva. Napouštěcí látky by se přes rozpuštěné krémy nedostaly plně do struktury opuky a jejich účinek by proto mohl být omezen,“ uvádí k problematice návaznosti technologických postupů Ing. Čeliš z firmy RealSan, a.s.

V návrhu sanačních opatření bylo zdůrazněno, aby opuka nebyla dodatečnou hydroizolací skokově vysušena, nýbrž aby si přirozenou (a potřebnou) vlhkost zachovala a nemohlo tak dojít k případným statickým poruchám. „Rozhodli jsme se proto použít rastr, který vysokou vlhkost v opuce pouze snížil, přičemž docházelo ke zpětnému nárůstu pevnosti až na požadovanou hodnotu,“ vysvětluje nutnost opatrného vysoušení Ing. Čeliš.

Speciální thixotropní mikroemulzní krém na siloxované bázi měl vytvořit prostorové válce kolem vrtů v opuce tak, aby se nepřekrývaly. Při aplikaci krému se ovšem zjistilo, že byly tyto krémy v některých částech opukového zdiva těžko rozpustitelné, a to dokonce i po 3 týdnech.Firma Realsan zde udělala důležitou zkušenost: Injektáží krémy firmy Remmers jsou moderní a kvalitní metodou, která je však velmi citlivá na relativní vlhkost v místnosti a teplotu v místnosti, což v praxi vede často k omezení použití této metody.

Další práci v rámci sanace představovalo nanesení separační vrstvy ve formě celoplošného vápenného pačoku, který zabránil reakci opuky s cementem, který obsahuje sanační malta. Dále se vyplnily spáry a vyrovnaly nerovnosti dle směrnic WTA vyrovnávací omítkou BAUREX, do které byla osazena výztužná skelná mřížka s oky 10 x 10 mm. Poté přišla na řadu do mokrého mineralizačního nástřiku minerální izolační stěrka Dichtungschlämme v první vrstvě. „Abychom zabránili (případné) separaci silného souvrství, byly tyto vrstvy přichyceny talířovými 100mm hmoždinkami v počtu 10 kusů na metr čtvereční,“ říká Ing. Čeliš. Dále se nanášela druhá vrstva minerální izolační stěrky Dichtungschlämme firmy BORNIT, do které se za mokra aplikovala sanační omítka BAUREX dle WTA firmy RealSan, v základní a vrchní skladbě ve vrstvě 3 cm. Vznikl tak sendvič sanačních a chránících vrstev, který vytvořil komplexní sanační systém s vysokou spolehlivostí a dlouhou životností.

A jak žijí sanované prostory dnes? Odpověď zní: „Skvěle“. První etapa sanačních prací byla dokončena v roce 2006, po roční přestávce byla dokončena etapa druhá. „Nyní jsou suterénní prostory využívány jako samostatná galerie, trezorové hospodářství, bezpečnostní schránky, technické místnosti, prostory údržby a sklady. To znamená problémové větrání a minimální přirozená cirkulace vzduchu. A přesto se na zdech neobjevily žádné výkvěty plísní,“ spokojeně konstatuje ředitel pobočky České spořitelny.

Jen zkušené firmy, mezi které RealSan, a.s. rozhodně patří, dokáží skloubit technologii a kvalitní materiály tak, aby výsledek splnil požadavky přísných norem a zároveň podpořil efektivnost celé stavby. Zde na kvalitně sanovaných základech stojí vítěz Grand Prix 2009.