Zpět

Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady

V dubnu roku 2008 skončila celková rekonstrukce a revitalizace Velké Fűrstenberské zahrady. Projekt zahrnoval jak obnovu stavebních objektů a zeleně, tak i zcela nové inženýrské sítě. Většina historických zdí (až 85 %) – opukových a cihelných – byla v havarijním stavu. Zdi byly stabilizovány soustavou zainjektovaných zemních trnů do skalního podloží. Cihelné zdi byly přezděny. Velká péče se rovněž věnovala obnově historických schodišť – jejich stabilizaci, systému odvodňování a revitalizaci původních litinových stupňů. Konstrukce mlatových, štěrkových a oblázkových cest prošly rovněž náročnou renovací.

Publikováno: 29.07.2008
Rubrika:
Autor: (red)

Terasovitá palácová zahrada pod Pražským hradem v Praze na Malé Straně je zapsanou nemovitou kulturní památkou. Svažitá část na severu je ohraničena Starými zámeckými schody, rovinná část na jihu, na které stojí Fűrstenberský palác využívaný zastupitelským úřadem Polské republiky, je ohraničena Valdštejnskou ulicí. Na západě zahradu ohraničují paláce Kolowratský a Malý palác Fűrstenberský se zahradou. Na východě sousedí se zahradou novobarokní vily.

Velká Fűrstenberská zahrada je největší zahradou pod Pražským hradem. Střední šířka zahrady je 130 m, hloubka cca svažité části 27 m se středním výškovým rozdílem ve směru severo-jižním 35 m. Svahové zdi, vymezují prostorově a výškově 13 základních vzájemně propojených teras v rozdílných výškových úrovních. Celková délka svahových zdí v zahradě je 750 m o průměrné výšce 3 m. Výškové rozdíly v zahradě vyrovnávají schodiště se zídkami, o celkové délce 90 m. Kromě toho je na hlavní ose zahrady při severní hranici pozemku zahradní pavilon. K pavilonu je vedeno v ose zahrady schodiště, které obepíná obloukovitě bazének s chrličem. Ve střední části jsou párově umístěny oranžérie. Při patě svahu se nacházejí dva párově umístěné objekty hospodářského zázemí zahrady.

Původní nárazový břeh Vltavy hradčanského ostrohu tvořený souvrstvím břidlic, pískovců až křemenců letenských vrstev ordoviku a hlín (cihlářských) byl nejdříve převážně využit jako zdroj pro cihelny nacházející se v okolí. Proto zde, i přes strmý sklon strání (cca 300) nedochází ke svahovým posunům jako na podříznutém svahu pod Letnou. Následně byla svažitá plocha zpětně upravena navezením hlíny pro pěstovávání vinné révy.

V rovinné části je více než 10 m říčních naplavenin – písčitých štěrků při bázi a nad nimi bahnitých, hlinitopísčitých, silně humózních, vyplňujících někdejší opuštěné rameno Vltavy. Původně tato oblast byla často zaplavovaná mokřina, později zvýšená násypem různorodého původu, pocházejícího zřejmě převážně z demolic po častých požárech Malé Strany. V rámci v minulosti uskutečněných rekultivací byla zahrada zřejmě opět převrstvena převážně hlinitým násypem. V těchto sedimentech dolní rovinné části zahrady je hladina podzemní vody asi 4 až 6 m pod terénem a to přibližně v úrovni terénu přírodní geologické stavby. Ve svahové části skalní masiv vlastní hradčanské stráně je sice navětralý a rozpukaný, s hloubkou však toto narušení masivu rychle ustupuje. Hladina puklinové podzemní vody, pokud se vůbec vytváří, je zde zakleslá až přes hloubku 10 m.

PŮVODNÍ STAVEBNÍ OBJEKTY
Ze způsobu provedení, použitých materiálů a uspořádání bylo zřejmé, že stavební objekty v zahradě byly vybudovány v několika etapách. Původní svahové zídky byly vyzděny z omítnuté opuky se zárubním odvodňovacím systémem. Schodiště byla provedena z kamenů a cihel uložených přímo na hliněný podklad. V prvé třetině 19. století byla většina zídek opravena přizděním lícní cihelné plenty. Souběžně byla schodiště vystavěna z cihel položených do maltového lože. Důvodem vytvoření plenty byla postupná destrukce opuky. Majitelé zahrady využívali rovinnou část pro skladování surovin do hutí v Nižboru. Proto mohli, a také osadili, centrální schodiště litinovými profilovanými stupni.

V průběhu let došlo k postupné destrukci svahových objektů projevujících se destrukcí materiálů, vychýlením, tvarovými deformacemi až celkovým zřícením. Průzkum prokázal, že příčinou destrukce svahových objektů je zejména aplikace opuky nevhodného složení, neprovázaná a nezpevněná cihelná plenta, nefunkční drenážní systém, neprovedení drenážní vrstvy pod schodišti. Proces destrukce urychlila též neregulovaná vegetace. Na ploše zahrady byl vytvořen drenážní systém se sběrnými řadami odvádějící srážkovou vodu ze zárubního prostoru zídek, ploch schodišť, cest ve spádu.

REKONSTRUKČNÍ ZÁSAHY
Na všech zdech byly vyzděny cihelné koruny z mrazuodolných cihel. Cihelné koruny jsou rozděleny na dilatační úseky. Zárubní hydroizolační vrstva je vždy tvořena drenáží s nenasákavým obsypem se separací geotextilií, Delta folií. Při koruně zdiva do svahu je proveden jílem těsněný žlábek zachycení povrchové srážkové vody. Zídky byly stabilizovány soustavou zainjektovaných zemních trnů do skalního podloží. Lícní plocha je omítnuta zatíranou difúzně propustnou maltou s barevným tónováním. Pro kamenné zdivo byla aplikovaná opuka, která má vhodné mineralogické složení.

Podle rozsahu destrukce, umístění a tvaru zdí byl proveden následující rozsah zásahů:

  • obnažení rubu zdí, uložení podélné drenáže propojené s hlavními řadami dešťové kanalizace, vytvoření záručního žlábku při koruně. Na lícní ploše demontáž cihelné plenty, vyspravení (plombování) kamenného zdiva, vyzdění koruny;
  • po snesení cihelné plenty demontáž rozrušených částí zdiva a jejich přezdění;
  • v úsecích totální destrukce vyčištění prostoru původních zdí a jejich nové založení a vyzdění od základové spáry.

SANACE SCHODIŠŤ A CEST
Rozsah poškození schodišť byl tak rozsáhlý, že všechna schodiště musela být zcela demontována. Při přestavbě schodišť bylo vždy aplikováno řešení uložením stupňů schodiště na schodnice. Mezi schodnicemi je provedena drenážní vrstva odvádějící proniknuvší vodu mezi stupně do drenážního systému. Stupně hlavního centrálního schodiště jsou ze staveništních prefabrikátů, na které jsou přilepeny litinové nášlapnice a podstupnice. Obdobným způsobem jsou provedena dvě boční párová dvouramenná schodiště u altánku, jejichž vřetenové zdi jsou stabilizovány zemními kotvami do skalního podloží.

Rovinné cesty jsou mlatové, ve spádu štětované. Ve zlomech profilu jsou usazeny odvodňovací žlaby zadržující srážkovou vodu.

Při rehabilitaci zahrady byly obnoveny všechny svahové zídky schodiště, zahradní altán, kašna, podzemní původní vodárenská nádrž, sklep, dva hospodářské objekty, oranžérie.

Projektant konstrukční části – ARPartner: Martin Jelínek, Richard Jelínek, Zdeněk Dobiáš, Jiří Zámek, Otakar Mikš, Karel Socha
Generálním projektant MEPRO: architekt Ivan Březina

Technický nákres najdete ZDE.

Ing. Martin Jelínek, CSc.,
ARPartner

 Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady
Centrální schodiště, oranžérie a altán

Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady
Destrukce původní opukové zdi s cihelnou plentou

Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady
Konstrukční řešení schodišťového stupně s litinovými prvky

Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady
Koruna zdi s jílovitým těsněním

Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady
Nové svahové schodiště s drenážní vrstvou

Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady
Restaurované centrální schodiště s litinovou nášlapnicí a podstupnicí

Rekonstrukce Velké Fűrstenberské zahrady
Restaurované schodiště u altánu