Zpět

Rehabilitace sídlišť v Moravskoslezském kraji

Právě o této problematice se diskutovalo v úterý 9. září na dalším ze série pravidelných setkání Stavebního fóra. Třicítka účastníků měla možnost vyslechnout několik zajímavých příspěvků týkajících se rekonstrukce domů a regenerace veřejného prostoru. Diskusní setkání se tentokráte konalo pod záštitou náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Petra Adamce v Kulturním domě K-Trio v Ostravě-Hrabůvce.

Publikováno: 29.07.2008
Rubrika:
Autor: (red)

Právě ostravská sídliště a největší městské obvody této severomoravské aglomerace hráli na setkání jednu z největších rolí. Posluchači a diskutéři dostali jedinečnou možnost porovnat problematiku regenerace sídlišť v Ostravě z pohledu municipality se stejnými trendy v řadách zástupců bytových družstev z jiných měst nebo s problematikou regenerace vnímanou očima společnosti RPG Real Estate.

Z posledního diskusního fóra jednoznačně vyplynulo, že největším trnem v patě v procesu regenerace sídlišť zůstává parkování. Masový rozvoj individuální automobilové dopravy klade na odborníky z oblasti regenerace veřejného prostoru nelehký úkol, jak se vypořádat s kritickým nedostatkem parkovacích míst mezi sídlištní zástavbou. „V našem městském obvodu žije přes 117 tisíc obyvatel. Jsme nejlidnatějším ostravským obvodem, větším, než většina krajských měst. K dnešnímu dni nám schází 5 tisíc parkovacích míst,“ nechal se slyšet místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Lubomír Košík. V sousední Porubě na tom jsou dokonce ještě hůře. „K parkování bychom potřebovali ještě 15 tisíc míst. Situaci je třeba urychleně řešit,“ uvedl místostarosta Ostravy-Poruby Petr Mihálik.

Situaci řeší radnice těchto městských částí takřka stejně. Jakýkoli nový projekt na výstavbu bytových domů musí počítat s tím, že na jednu bytovou jednotku budou požadována jedno až dvě parkovací místa. Problémem je však stále nedostatek volného místa. „V Porubě jsme se rozhodli tento problém vyřešit výstavbou podzemních tabletových garáží. Tento projekt se osvědčil a proto bychom v něm i nadále pokračovali. Chystáme výstavbu dalších tří nadzemních parkovacích domů. Podzemní stání je dosti nákladnou záležitostí. Přesto se nám v roce 2007 podařilo dosáhnout dohody s konsorciem soukromých investorů, díky kterým bude možno vybudovat dvoupodlažní podzemní parkovací objekt pro 885 automobilů v prostoru nedaleko ulice Porubská. Situaci by dále ještě mohl vylepšit developerský projekt, jehož veřejnou soutěž v brzké době radnice vyhlásí. Ke kompletní zástavbě nabídneme 29 tisíc čtverečních metrů těch nejlukrativnějších pozemků v Porubě. Investor bude mít za úkol komplexně zastavět prostor dominantního zakončení hlavní třídy, jehož součástí by mělo být rovněž řešení parkovací kapacity,“ vysvětlil Mihálik.

Zlepšení systému dopravy je jedním z hlavních požadavků obyvatel ostravských sídlišť všeobecně. Podle Reginy Kuchtové z Magistrátu města Ostravy problematiku parkování uvedli obyvatelé ostravských sídlišť v nedávné anketě hned na druhém místě v tabulce priorit regenerace jejich životního prostoru. Ostravané by v prvé řadě nejraději viděli zrekonstruované vstupy do domů, následuje zmiňované parkovaní a v těsném sledu by vyřešili palčivý problém s venčením psů a nedostatkem sportovních a herních prvků. Anketní žebříček uzavírá volání po kvalitní zeleni, kráse a estetice sídlišť. „Hlavním problémem sídlišť je nevyjasněná funkce nezastavěných ploch. V rámci regenerace ještě neumíme s občany hovořit o jejich potřebách. Sídliště přitom nabízejí nemálo možností k oživení prostoru. I ony mají svá brownfields. Například bývalé kotelny se mohou proměňovat v knihovny, fitcentra nebo jiné prostory, ve kterých se mohou lidé setkávat. Pod pojmem regenerace je ale příliš často myšleno pouhé zateplení domu, výměna oken a barevný nátěr fasády. V situaci, kdy většina panelových domů již nepatří městu je ale naprosto nemožné uhlídat například ony barevné kombinace nových fasád. Stále častěji se tak setkáváme s barevnou nesourodostí sídlišť, nevhodným výběrem barev, nekvalitním provedením. K úspěšné regeneraci je přitom potřeba především zachování souladu celku, snížení nákladů na údržbu a především komunikace s občany,“ vysvětlila Kuchtová.

Přesto celá řada ostravských sídlišť stále volá po revitalizaci. „ Z našeho průzkumu jednoznačně vyplynulo, že domy v majetku družstev nebo společenství vlastníků vykazují největší počet oprav. Zcela s přehledem navíc v Ostravě vedou domy cihlové před panelovými. Alarmující je situace u panelových domů, kde jsou nejhoršími hospodáři obec, soukromí vlastníci a společnost RPG Real Estate. V další fázi výzkumu bychom rádi přišli na to, jakým způsobem se právě tyto subjekty rozhodují kde a do čeho investovat své prostředky v rámci regenerace,“ uvedl Petr Bednář z Ostravské Univerzity.

To samozřejmě nenechalo chladným Petra Handla ze společnosti RPG Real Estate, který záhy všem přítomným osvětlil diverzifikaci investic v této společnosti, která se řadí mezi největší vlastníky bytů na severní Moravě. „I když budete chtít udělat sídliště krásné, jak jen to jde, vždy to bude o tom, jací lidé tam bydlí. Jedna z našich posledních zkušeností hovoří za vše. Investovali jsme zhruba 60 milionů korun do opravy vstupních prostor, dveří a zvonků. Po čase bylo opět vše zdevastováno a nefunkční. Když vezmete v potaz, že naši nájemníci nepřispívají nic nad rámec, nabízí se sama o sobě otázka, kam investovat. Vzhledem k tomu, že jsme převzali rozsáhlý bytový fond po těžařské společnosti, který byl po dlouhá léta podinvestován. Máme 15 miliardový dluh, který je třeba dorovnat. V prvé řadě řešíme havarijní stavy a bezpečnost nájemníků. Následují legislativní výdaje a až na třetím místě se musíme podle zbylých prostředků rozhodovat o tom, co a kde zvelebíme. Musíme zvažovat nejen ekonomický, ale i lidský faktor. Spravujeme 44 tisíc bytů a 35 % našich nájemníků tvoří lidé evidovaní v kolonkách sociálního bydlení. Nemůžeme je vyhnat na ulici, ale zároveň jim musíme zajistit v prvé řadě bezpečné bydlení, což v řadě starých domů představuje nemalé výdaje, které nejsou vidět,“ nastínil Handl problematiku financování bytového fondu společnosti. Hrozivá čísla z výzkumu Petra Bednáře jsou podle něj jen odrazem toho, že investice společnosti RPG nejsou zkrátka navenek pouhým okem viditelné. „Ty prostředky jsou zkrátka zasekány ve zdech, nataženy v drátech a trubkách nebo visí na opravených střechách,“ dodává.

Neopomenul ale zdůraznit fakt, že recept na úspěšnou regeneraci již společnost našla. „Investujeme v prvé řadě tam, kde má obec jasnou snahu a vizi zlepšit kvalitu života. Příkladem je třeba sídliště Nový svět ve Stonavě. Ve spolupráci s obcí jsme tam opravili domy, vylepšili infrastrukturu a výsledkem je fakt, že se tam lidé zase vracejí a chtějí zde bydlet. Je to dáno tím, že jsme lokalitu pozvedli jako celek. Jakmile rozdrobíte své portfólium, takovýchto kvalit nedosáhnete. Dalším příkladem je spolupráce s havířovským magistrátem. Například byty podél hlavní třídy. Budeme zde investovat, ale za podmínek, že zde nebudou herny a prodejny s levným textilem, ale důstojné provozovny, které pozvednou kvalitu života v této oblasti jako celku. Pokud vytvoříte jako vlastník společný team se silným partnerem, jakými jsou některé obce, mohou z toho profitovat všichni,“ dodal Handl.

Návrhy řešení jednotlivých palčivých témat tohoto diskusního setkání potom přednesli ještě zástupci bytového družstva v Orlové nebo společnosti Koma Systém, která se zabývá výstavbou parkovacích domů. Právní stránku věci a možnosti financování jednotlivých etap regenerací potom pomohli lépe pochopit odborníci z právní kanceláře Mašek Advokáti a Volksbank CZ.
 


„K úspěšné regeneraci je přitom potřeba především zachování souladu celku,“ tvrdí Regina Kuchtová z ostravského Magistrátu.


Účastníkům setkání byla k dispozici řada odbormíků na regenerace sídlišť.


Regeneraci v podání RPG Real Estate přišel osobně vysvětlit mluvčí společnosti Petr Handl.

Foto:

Bc. Fejfar Vítězslav