Zpět

Řešení výplní otvorů a celé fasády starých měšťanských domů v Jičíně z hlediska památkové péče

Individuální ochrana výplní otvorů na kulturní památce – příklad
Jako příklad výplní – neodmyslitelných součástí stavby lze uvést Jakubcovu vilu v Jičíně od architekta Pavla Janáka. Jedná se o první stavbu v kubistickém stylu, který se radikálně postavil zažitým stavbám bohatě zdobeným ornamenty. Pavel Janák ve svém návrhu domu „bez jediného pravého úhlu“ navrhl nejen stavbu a její konstrukční systém, ale i výplně otvorů. Janákova vila v Jičíně je důkazem, že výměnou jediného okna či dveří za jiné by bylo absolutně narušeno celkové výtvarné řešení domu. Objekt je prohlášenou kulturní památkou.
 

Publikováno: 29.07.2007
Rubrika:
Autor: (red)

Kubistická vila
Kubistická vila od Pavla Janáka z roku 1911 v Jičíně

Obecně k plošné památkové ochraně dotýkající se výplní otvorů

Historie památkové ochrany měst a vesnic v České republice
Tradice památkové ochrany nejcennějších historických jader českých, moravských a slezských měst sahá do roku 1950, kdy tehdejší vláda Československé republiky rozhodla o programu obnovy vybraných památek, v tom i 30 městských památkových rezervací (MPR). Rozšířená koncepce ochrany historických měst se připravovala od let 1972-1973, kdy byla ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody zpracována památková kategorizace 924 historických měst ČR, schválená pak roku 1984 kolegiem ministra kultury a počítající s celkem 40 městskými památkovými rezervacemi a 160 městskými památkovými zónami (MPZ; kategorie památkové zóny byla zakotvena až zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči). Proces vyhlašování městských památkových rezervací byl pak dovršen v letech 1989 (Brno, Kolín, Lipník nad Bečvou, Plzeň, Příbor) a 1992 (Františkovy Lázně a Terezín). V letech 1990, 1992 a 1995 pak následovalo hromadné prohlášení městských památkových zón, v roce 1993 byly prohlášeny MPZ na území hlavního města Prahy, v roce 2003 další hromadné prohlášení 44 MPZ ve vybraných městech a obcích…
Celkem je dnes v České republice 40 MPR a 253 MPZ v samostatných souvislých hranicích.
Souběžně s tímto vývojem probíhal od 70. let výběr a příprava územní ochrany památkově hodnotných vesnic. K naplnění dlouholeté snahy o prohlášení nejcennějších vesnic s dochovanými soubory lidové architektury za vesnické památkové rezervace (VPR) a vesnické památkové zóny (VPZ) došlo jejich prohlášením až v roce 1995.
V 90. letech byl mimoto výrazně rozšířen počet památkových ochranných pásem rezervací a zón i ochranných pásem souborů památek u některých historických jader, která jako celek chráněnými územími nejsou.
V roce 1996 bylo prohlášeno též prvních 17 krajinných památkových zón (KPZ), v jejichž rámci se dostává památkové ochrany i tam zahrnutým sídlům.
Prohlášením památkových rezervací a zón byla legalizována možnost na legislativním podkladě usměrňovat stavební aktivity v těchto územích tak, aby byly povinně konzultovány nejen úpravy jednotlivých dochovaných památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, ale aby mohlo být chráněno a regenerováno jejich prostředí jako celek.

Městská památková rezervace Jičín
MPR Jičín byla prohlášena Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 21. prosince 1987.
Obecně je městská památková rezervace území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek a jež představuje vyšší kategorii ochrany památkově hodnotného území. Historická zástavba v městské památkové rezervaci je převážně kompaktní, bez výraznějších novodobých rušivých zásahů a charakter hodnotných staveb jednoznačně udává charakter celému území. Z hlediska památkových hodnot jde o území homogenní, vyžadující přísnou ochranu. Jednotlivé historické stavby v rezervaci mají dochován svůj původní objem včetně tvaru střechy a zejména mají zachované původní ztvárnění průčelí včetně architektonických detailů, řešení oken a dveří apod. a obvykle též vnitřní dispozici a prvky interiéru.
Při řešení obnovy okenních výplní či dveří v těchto případech nejčastěji vyžadujeme v zájmu zachování kulturně historických hodnot a v zájmu zachování vypovídacích schopností o stavebním vývoji chráněného objektu odborně provedenou repasi bez odstraňování starých nátěrových vrstev. U hodnotných konstrukcí ve zcela dožilém stavu přistupujeme na materiálové kopie se zachováním historického kování. V zájmu zajištění dostatečného standardu při využití a vyhovující tepelné pohody je třeba jednotlivé případy řešit individuálně – jednotný, všeobecně platný, metodický postup nelze formulovat.

I.a II. ochranné pásmo MPR Jičín
Památkové ochranné pásmo (OP) se podle §17 památkového zákona (zákon č. 20/1987 Sb.) vymezuje správním rozhodnutím pro ochranu vnějšího obrazu okolí chráněného území. MPR Jičín má dvě ochranná pásma, která byla vymezena rozhodnutím o určení ochranného pásma MPR Jičín Okresního úřadu Jičín ze dne 28. října 1996.
Ochranné pásmo je formou nepřímé ochrany chráněného sídla (v tomto případě ochranného pásma MPR Jičín). Podmínky památkové péče pro stavební režim na území OP jsou stanoveny v jednotlivých vyhláškách bývalých okresních úřadů. V OP jsou sledována poněkud odlišná hlediska než v městské památkové rezervaci, neboť je zde jiný předmět ochrany, a ochranný režim je zde mírnější a znamená regulaci určitých činností v okolí památkové rezervace. OP MPR zajišťuje ochranu vlastního chráněného území před vnějším poškozením, k němuž by došlo například měřítkově neúměrnou novou výstavbou v těsném sousedství chráněného území nebo narušením panoramatu. Zabezpečuje nerušené působení historických urbanistických dominant a zachování významných průhledů (jak pohledů na chráněné území zvenčí, tak pohledů z chráněného sídla do okolí či do volné krajiny).
POP bezprostředně navazuje na území městské památkové rezervace v rozsahu potřebném pro splnění svého účelu. Pro potřeby památkové praxe není dosud rozsah pravomoci památkových orgánů v POP dostatečně definován, takže se zde uplatňuje stejný režim jako ve vlastním chráněném území, zejména pokud se týká fasád (§ 14 památkového zákona). V případě Jičína se tímto způsobem daří usměrňovat stavební úpravy hodnotných předměstských městských čtvrtí z konce 19. a první čtvrtiny 20. století. V případě měšťanských domů v ulicích Svatopluka Čecha, Tyršova a Vrchlického se pro výrazné památkové hodnoty uvažuje o změně území na památkovou zónu.

Okna a dveře měšťanských domů v Jičíně
V letech 2005 a 2006 byla v centru města Jičína provedena fotodokumentace více než 170 fasád se zaměřením na zachované historické dveře a portály. Cílem průzkumu byla přehledná dokumentace dveří měšťanských domů, portálů a dotčených fasád v historické zástavbě Městské památkové rezervace Jičín a v zástavbě navazující v jejím I.ochranném pásmu.
Z nashromážděného materiálu bylo vybráno padesát domů reprezentujících významné historické objekty se zachovanými dveřními křídly v historickém centru města a intaktní výtvarně řešené fasády s dveřmi mladších domů z období stavebního rozvoje Jičína na počátku 20. století.
K vybraným objektům byly v jednoduchém komentáři shrnuty nejpodstatnější údaje související s architektonickým řešením fasády, stářím objektu a jednoduše popsána konstrukce dveří.

Průzkum konstrukčních řešení dveří měšťanských domů
V důsledku omezení průzkumu na měšťanské domy, nebyl systém konstrukčních řešení dveřních křídel a závěsných systémů nijak pestrý.

  • konstrukce točnicová
    Točnicová konstrukce nebyla nalezena .
    (Točnicová jsou vrata čestného dvoru Valdštejnské loggie, kterou průzkum nezahrnoval)
  • konstrukce svlaková

Valdštejnovo náměstí č.p. 3 – dům „U zlatého lva“, jinak zvaný Arnoštovský – bosovaný vstupní portál z r. 1640 podle návrhu valdštejnského stavitele Jakuba Maczety, dveřní křídla klasicistní z celkové přestavby kolem r. 1850, konstrukce dveří svlaková, v líci slepé rámy a vyřezávané výplně romanticky laděné – květina, klasicistní motiv slunce a čtyřlístek s motivem žaludu.
Dvoukřídlé dveře jsou neseny a ztuženy třemi vodorovnými svlaky, lícová nosná deska je tvořena svisle kladenými prkny.
Dveřní křídla jsou na rubu zavěšena na jednoduše kovaných vnějších vodorovných pásových závěsech. Pravé křídlo je navíc vybaveno kratším kovaným závěsem nejspíš starším, druhotně použitým, a zarážkou ze železného drátu do ostění.
Součástí dveří je mělce zaklenutý neotevíravý nadsvětlík.
Valdštejnovo náměstí č.p. 57– „Dům paní kancléřky“ Raně barokní portál s dveřmi (1641), dva vodorovné svlaky na rubu, v líci slepé rámy a výplně se zdobeným zkoseným bedněním. Dveřní křídla jsou na rubu zavěšena na barokních vodorovných, vnějších, kovaných, pásových závěsech s ornamenty. Dveře si zachovaly kličky a madlo s velice dekorativní kovanou podložkou.
Žižkovo náměstí č.p. 7 – (1840) Klasicistní dveře v hladkém pískovcovém portálu, konstrukce dveří svlaková, v líci slepé rámy a vyřezávané výplně romanticky laděné – u paty svislá „valcha“ s půlsluncem, ve středu klasicistní motiv slunce a v horní části květina s geometrickým ztvárněním čtyřlístku (hvězdice). Dvoukřídlé dveře jsou neseny a ztuženy dvěma vodorovnými svlaky. Dveřní křídla jsou, pod mělce zaklenutým nadpražím, na rubu zavěšena na jednoduše kovaných vnějších vodorovných pásových závěsech. Pravé křídlo je navíc vybaveno dolní zarážkou.
Součástí dveří je neotevíravý nadsvětlík v líci zdobený vyřezávaným členěním.

  • konstrukce rámová
    Většina jičínských měšťanských domů má dveře konstrukce rámové, zavěšené na vnějších kovaných závěsech křížových, které se vyskytují v různých variantách.

Povrchy dveří
Většina historických oken a dveří je ošetřena barevným nátěrem. Při současném trendu obnažovat dřevěné konstrukce majitelé objektů často odstraňují staré nátěry a např. dveřní křídla ponechávají v přírodní barvě dřeva. Tyto konstrukce, jelikož byly navrženy se záměrem chránit dřevěný materiál nátěrem, jsou vyrobeny z měkkého a nekvalitního dřeva (suky). Při vystavení povětrnostním vlivům a působení UV záření tak dochází k mnohem rychlejšímu stárnutí, než jakému by dveře podléhaly s ochrannou vrstvou nátěru. Kromě výrazné ztráty vypovídací schopnosti tak navíc dochází k fyzické ztrátě hodnotné součásti průčelí. Příkladem je dům v Kollárově ulici č.p. 114. V ulici Tyršově lze takto nešťastně ošetřené dveře na č.p. 323 porovnat s identickými dveřmi sousedními, na kterých byl nátěr zachován.

Historický portál s dveřmi ze stejného období
Valdštejnovo náměstí č.p. 57– „Dům paní kancléřky“ Raně barokní portál s dveřmi (1641), svlakové dveře s kovanými pásovými závěsy, v líci slepé rámy a výplně se zkoseným bedněním. Fasáda domu je klasicistní (1840) s mladší úpravou oken (patrně 1910, kdy zde sídlila Pražírna kávy Obchodního grémia v Jičíně).
V mnoha případech mladších dveří měšťanských domů se zachovaly dveře včetně portálu, fasáda však při opravě byla upravena. Takovým domem je například Žižkovo náměstí č.p. 7. V hladkém pískovcovém portálu jsou osazeny klasicistní dveře, konstrukce svlaková, v líci slepé rámy a vyřezávané výplně. Fasáda byla zjednodušena v první polovině 20. století.
Na mnoha domech se obchodní ruch Jičína jako bývalého krajského města a s tím související rozvoj ve stavebnictví a četnost oprav fasád domů a jejich „modernizací“ podepsaly úpravou fasády, v níž zůstal portál mnohdy se slohově odpovídajícími dveřmi. Odstrašující případ je č.p. 67 v ulici Na Příkopech, kde byla instalována zcela nevhodná okna a změnou rozměru narušeno tektonické členění fasády. Dveře s empírovým štukovým portálem zůstaly zachovány.

Dveřní křídla a historické portály – kombinace slohů
Při přestavbách domů bylo běžně využíváno portálu jako nosného prvku a ačkoliv došlo k nástavbě domu a například novogotické úpravě průčelí, tyto portály zůstávaly zachovány, v podloubích mnohdy i dveřní křídla, která se na průčelí tolik neuplatňovala. Takovými příklady jsou Valdštejnovo náměstí č.p.36, je dům se zachovanými prvky v podloubí z roku 1630, kdy byl postaven valdštejnskou stavební hutí, získal dnešní podobu fasády při empírové přestavbě v roce 1840, nejspíš podle návrhu Josefa Oppolzera. Rámová dveřní křídla z roku 1840 s jemným lepeným dekorem jsou osazena na křížových závěsech v barokním kamenném portálu z roku 1630. Další příklad je č.p. 33 na Valdštejnově náměstí , tzv. „Stará radnice“ neboli dům „U slunce“, kde v renesančním kamenném portálu jsou osazeny pozdně barokní dveře s jedinečným provedením klapačky. Celková úprava průčelí Staré radnice pochází z roku 1768. Dům „U zlatého lva“, jinak zvaný Arnoštovský, č.p. 3 na Valdštejnově náměstí má v podloubí bosovaný vstupní portál z r. 1640 podle návrhu valdštejnského stavitele Jakuba Maczety, dveřní křídla klasicistní z celkové přestavby kolem r.1850, konstrukce dveří svlaková, v líci slepé rámy a vyřezávané výplně romanticky laděné. Historický portál odolal přestavbám domu „U zlatého bažanta“,jinak zvaný „Dům regentský“, Valdštejnovo náměstí č.p. 2.

Renesanční stavba z roku 1581 si zachovala rozvržení oken ve fasádě, která byla raně barokně přestavěna v roce 1627 valdštejnským stavitelem Octaviem Spinettim a po požáru v roce 1768 upravena. Kamenný portál pochází z roku 1768. Dveřní křídla novodobá, ne příliš šťastně volená. Valdštejnovo náměstí č.p.38, tzv. „Dům Harrachovský“ neboli „nová radnice“ – budova radnice s c.k.věznicí byla postavena na spáleništi v roce 1826 stavitelem E.Wöhlem. Původní barokně renesanční podobu přízemí s tesaným bosovaným klenutým portálem a vraty z roku 1826 doplňuje reprezentativní empírová fasáda.

Nevhodné dveře v historických průčelích a historických portálech
Při fotodokumentaci bylo zaregistrováno několik velmi nevhodně zvolených dveří, ať už ve vztahu k portálu nebo k zachovanému historickému uličnímu průčelí. Takovými domy jsou například č.p. 101 v Židovské ulici, v Fügnerově ulici č.p. 196 jsou v novogotickém kamenném portálu osazeny zcela nevhodné dveře, podobná situace je v Nerudově ulici č.p. 97. Velice necitlivou úpravou štítu a instalací sériově vyráběných plastových dveří byla narušena bohatě tektonicky zdobená fasáda přízemního domu v Kollárově ulici č.p. 131.
Často je výměna dveří provázena výměnou všech výplní otvorů, tzn. i oken a to v naprostém rozporu s výtvarným řešením fasády uličního průčelí. Namátkou se tak v Jičíně stalo u objektů v Revoluční ul. č.p. 229 a č.p. 215, odstrašující případ „Steak Housu“ na pěší zóně -Husově ulici č.p. 110, Kollárova č.p. 109 a 146.


Nevhodné dveře na č.p. 101 v Židovské ulici, postaveno k

Měšťanské domy z počátku 20.století – historismus, eklektismus a secese v Jičíně
Nejpočetnější skupinou jsou dveře z přelomu 19. a 20. století, kdy Jičín dosáhl nejvýznamnějšího stavebního rozmachu. Ve vznikající čtvrti Valdické předměstí v letech 1870 – 1880 vzniklo 80 nových domů a v letech 1880 – 1910 více než 200 novostaveb. Po roce 1904 začala výstavba řadových měšťanských domů v dnešní Tyršově ulici.
Návrh dveří v této době ovlivnily nejméně tři okolnosti.

  • Dveře, jako neoddělitelná součást uličního průčelí novostaveb, výtvarně navazovaly na tektonické členění fasády, přechod zprostředkovával dveřní portál, klenák či předsazení .
  • Podobně jako se například zhruba o sto let dříve výpravné, bohatě ilustrované dílo architektů Jamese Stuarta a Nicholase Revetta o objevených antických památkách „Antiguities of Athens“ (1787) stalo předlohou a zdrojem inspirace pro tvorbu celé generace světových architektů, měli v Čechách v architektuře na přelomu 19. a 20. století své předlohy architekti i truhláři.

Například v nakladatelství „Merkur“ v Budapešti editor Keil Jozsef vydával archy s předlohami dveří bohatě zdobených prvky gotiky, renesance či baroka. Jednalo se o technické výkresy dveří od „stavebního truhláře“ (Bautischler) Jánose Kochmanna kreslené v měřítku a s půdorysným a příčným řezem. Stavitelé měšťanských domů s historizujícími fasádami, které měly prezentovat solidní živnost majitele, vybírali a kombinovali typy dveří nejspíš podle těchto předloh.
V Čechách vycházel na počátku 20. století časopis „Český truhlář“, k němuž bylo možné zakoupit si po 20 haléřích přílohy s ilustracemi rozličných truhlářských výrobků. V roce 1906 tak například byly v příloze č. 25 zveřejněny „salonní skříňka zdobená intarsiemi“ – návrh arch.V. Jeřábka a „studovna ze dřeva dubového mořeného, vykládané palisandrem“ od R. Krutkého; v příloze č. 27 „domovní dveře ve slohu renaisančním“. Další byly například: hlavní vchod do veřejné budovy, skříň pro veřejnou budovu, dvoukřídlové domovní dveře apod.
Moderní secesní styl se do malých měst šířil prostřednictvím předloh secesních prodejních pultů a výkladních skříní např. od Friedricha Wolfruma a spol. z Vídně a Lipska, které vydával „Der Moderne Bautischler“. Tyto technické výkresy byly provedeny v barvě na arších zhruba formátu A3.

 

  • Součástí dveří měšťanských domů bývá nadedveřní světlík, jehož rozměry bylo potřeba přizpůsobit výškové úrovni přízemí. Nejspíš pro nižší náklady za výkopové práce a lepší možnost provětrávání suterénu, byly podlahy přízemí mnohdy navrhovány výše nad terénem ulice. Zvýšené přízemí také zajišťovalo ochranu osob v přízemních místnostech před zvídavými pohledy chodců, určitě výhodná byla i větší obtížnost při případném vloupání. Na vstupních dveřích, za nimiž následovalo několik stupňů a dlouhá chodba zakončená schodištěm, kterou bylo nezbytné prosvětlit, se to projevilo větší výškou nadedveřního světlíku. U domu č.p. 214 v Tyršově ulici došlo k takovému povýšení světlíku, že dosáhl rozměru a výškové úrovně oken v přízemí.


Historizující fasáda měšťanského domu v OP


eurookno přizpůsobené profilem tektonické fasádě

Závěrem
Vzhledem k tomu, že platné vyhlášky o ochranných pásmech vymezující prostor pro „usměrňování“ stavebních úprav výkonnými orgány památkové péče mnohdy neumožňují ochranu jednoty výtvarného řešení uličních průčelí měšťanských domů, dovoluji si touto cestou apelovat na projektanty a výrobce otvorových výplní; zohledňujme při volbě dveří a oken nejen požadavky na jejich technické vlastnosti, ale i prostředí, kam jsou umisťovány.

Použitá literatura:
K.Kuča, V.Kučová: Principy památkového urbanismu, SÚPP Praha 2000
L.Nyklová: Vstupte – staré dveře měšťanských domů v Jičíně, Jičín 2006.

Tento článek byl publikován na konferenci Otvorové výplně stavebních konstrukcí 2007.